Svět / Spár

je tajnou říšskou organizací spojující prvky zpravodajské služby a asasínského cechu. Spárové jsou považováni za jedny z nejschopnějších asasínů a předchází je pověst nekompromisních zabijáků. Znakem této organizace je ptačí spár svírající perlu. Velitel Spáru se zodpovídá pouze císařovně a nikomu jinému.

Spáry založila podle Tanečníkových Drápů Mrzena. Ovšem na rozdíl od Drápů, kteří operovali mimo říši, jakožto skrytá zbraň při vojenských taženích, Spárové byli vytvořeni jako tajná služba a špehové uvnitř Malazské říše. Původně spadala Mrzena a její organizace pod císařovo velení a byli si s Tanečníkovými Drápy rovni.
Po smrti císaře Kellanveda a Tanečníka a po nástupu císařovny Laseen, byl vydán rozkaz k eliminaci Drápu. Prvně formou zdánlivých nehod v podobě katastrofálně zpackaných misí a pak již otevřenou válkou mezi organizacemi, z nichž ta císařovnina vyšla vítězně a Dráp byl prakticky vyhuben. 
Přesto se v poslední době objevují informace, že malé množství Drápů přežilo a dosud operuje na území Říše, přičemž jejich výcvik se předává hlavně v rámci rodinných svazků. Další teorie předpokládá, že Drápové úspěšně infiltrovali Spáry a mají mezi nimi své agenty, prostřednictvím kterých si budují zvolna pozici uvnitř vládnoucích struktur říše. Jejich počet či záměry jsou však neznámé.

Spárové převzali agendu Drápu a jsou nyní často posíláni jako předvoj invazní armády. Obvyklá taktika spočívá ve vyhledání místních asasínů, kterým je nabídnuta smlouva na hlavní odpůrce říše. Pokud místní cech nabídku přijme, jejich organizace v podstatě zaniká, protože v Malazské říši jsou jakékoliv jiné asasínské gildy ilegální. Schopní členové zaniklého cechu se poté připojí ke Spárům, zbytek nevhodných a rebelujících jednoduše zmizí.
Krom klasického zabíjení nepřátel říše jsou Spárové využíváni i jako ochranka důležitých osob a hodnostářů.

Spáru velí mistr Spáru, který je pod přímým velením císařovny a nosil odznak spáru svírající perlu. Spáry jsou (podobně jako to bylo u Drápu) rozděleny do skupin po pěti, nazývaných Ruce. Každá ruka je pod velením velitele ruky, který nosí odznak spáru svírající černou perlu. Velitel ruky může v případě potřeby kontaktovat mistra Spáru. V poli může být velitel ruky hodností převýšen jen mistrem Spáru, říšskou pobočnicí, nebo samotnou císařovnou. Ruce jsou cvičeny jako jednotka.
Zpočátku bylo mistrů Spáru víc a jednalo se spíše kvalitativní pozici, která byla přibližně na úrovni velitele Ruky, přičemž stále platilo, že mistr Spáru je v poli nadřazen téměř všemu, jelikož jejich agenda byla právě v odhalování protiříšské činnosti ve vlastních řadách říše. Kdyby se ukázalo, že zrádcem je třeba i sám První meč císařství, bylo nutné, aby nedošlo ke konfliktu hodností a následných možných protichůdných rozkazů. 
Po boji s Drápem však bylo velké množství těchto mistrů Spáru po smrti, takže se tento titul ustanovil jako hodnost velitele celé organizace.
Přesto i nyní je možné narazit na členy organizace, jež nosí znak mistra Spáru.

Spárové jsou vybíráni už od pěti či šesti let a než jsou posíláni do pole, procházejí tvrdým patnáctiletým výcvikem. Nejeden spár je také mágem využívající říšskou chodbu či stezky Meanas a Rašan. Schopnější Spárové jsou i bez pomoci magie schopni ovládat svou teplotu nebo zastavit vlastní krvácení pouhou silou vůle. Většina z nich vidí velmi dobře ve tmě a své cíle dokáží rozpoznat i podle teploty.
Spár se lišil od Drápu v tom, že když se pohybovali jako ruka, pohybovali se pět kroků od sebe, o dva méně než dráp. Velitel Ruky obvykle cestoval uprostřed, lemován na každém rohu ostatními členy. Když to bylo možné, tak sebe i ostatní zahalil do magické temnoty, čímž zajistil, že jejich přítomnost bude do poslední chvíle bez povšimnutí.
Mistr Spáru mohl magicky konverzovat pomocí mrtvoly mrtvého Spára jako média.

Standardní výzbrojí říšského asasína tvoří magií otrávené dlouhé nože, vrhací hvězdice a garoty. Velmi často také používají malou začerněnou kuši natahovanou šroubem, kterou si v případě potřeby mohou upevnit na chránič zápěstí. Do ní obvykle nabíjejí paraltem otrávené šipky, což ze spárské kuše dělá na malou vzdálenost velmi nebezpečnou zbraň. Spárové vykonávají své úkoly nejčastěji v noci, proto jsou obvykle zahaleni v černém plášti s kapucí a mušelínovým závojem umožňující periferní vidění. 
Jejich neoficiální stejnokroj tvořilo tmavě obarvené plátno, vysoké kožené boty, kalhoty, volné kazajky, vesty a rukavice. Na levé straně hrudi nosili malé, neokázalé spárské odznáčky. Ovšem všechny tyto rozpoznávací znaky během tažení v Genabakis příliš neužívali, protože to přitahovalo pozornost obzvláště Tiste Andiů, kteří po identifikovaných členech Spáru šli velmi tvrdě.

Součásti spárské organizace jsou i necvičení agenti verbovaní z řad vojáků. Stejně jako skuteční Spárové, i tito agenti nejsou mezi vojskem zrovna oblíbeni a často se jim stane „nehoda“, nebo rovnou končí s podřezaným hrdlem.