Azathanai

Azathanai jsou zřejmě nejstarší rasa Malazkého světa. Zrodili se z čisté divoké a nespoutané magie v době, kdy svět teprve ožíval. O tomto období není zřejmě nic moc známo. Prvotní Azathanai byly bytosti téměř neomezené moci a nepředvídatelné povahy, podobně jako magie, jež je zrodila. Nejspíš spolu vedli konflikty, které však nikam nevedly a tak se postupně začali zaměřovat na „kultivaci“ světa - začali dělat pokusy s tvořením. Jak svět postupně zrál a divoká magie se zklidňovala, zklidňovali se i Azathanai a začali se čím dál tím více podobat pozdějším formám života. Začali nabývat hmotných podob, utvářet společentsví a dokonce se rozmnožovat běžným způsobem.

S přibývajícími generacemi začali být čím dál tím více „civilizovanější“. Původní Azathanai zmizeli neznámo kam, možná byli zničeni svými dětmi, možná zanikli v důsledku změn, jimiž magie ve světě procházela. Neznámo kdy, zřejmě začali vytvářet, upravovat a ničit složitější formy života. Z těch, které přežily, se později vyvinuly zakladatelské a jiné rasy. Existuje názor, že většina ze zakladatelských ras byla původně experimentem některého z Azathanai. Těmto rasám pravděpodobně původně vládli jako bohové, ale jak se ale tyto rasy postupně učily vládnout magií, význam Azathanai se snižoval až se stali téměř jen další rasou mezi ostatními. Většině z nich tento stav zřejmě vyhovoval a přestože jejich moc stále dalece převyšovala moc ostatních ras, neměli ambice jako rasa prosazovat svou nadřazenost. Někteří se ujali vlády nad některým aspektem světa a později se stali známými jako starší bohové. Jiní se, zdá se, usadili a žili prostým a nezávislým životem. Do života ostatních ras výrazněji zasahovali jen z provokace nebo donucení.

Co se týče jména Azathanai (původní jméno není známé, snad ani žádné neměli), to pochází z Tistejského jazyka a znamená „Ti, co uctívají Azathy“. Vychází z faktu, že Azathanai uctívají Azathské domy, podobně jako jiní uctívají bohy. Důvodem tohoto uctívání je fakt, že Azathské domy (alespoň v éře zakladatelských ras) byly projevem přirozené magie světa. Magie, z níž vzešli i sami Azathanai a která z ne úplně jasných důvodu začala vytvářet Azathské domy. Teorie říká, že jsou jakýmsi přirozeným magickým odrazem jednoho z nejhlavnějších projevů (v té době ještě mladé) civilizace, a sice stavění příbytků. Příbytky se pro smrtelné rasy stávaly životně důležitým aspektem jejich života, kterého si zcela přirozeně vážili a starali se o ně. Svým způsobem je tedy neustále a s velkou intenzitou uctívali. A protože v Malazském světě je uctívání síla, která může i v neživých věcech a jevech probudit duchy a stvořit bohy, tak to zřejmě bylo i příčinou vzniku Azathů. Zda se původ a smysl Azathů v průběhu věků nějak změnil není známo.

Samotní Azathanai jako jedinci byli vzájemně velmi odlišní. Mohli nabývat jakýchkoliv hmotných podob a měnit je svou vůlí. Protože s postupným vývojem získali fyzická těla, tak se stali smrtelnými v tom ohledu, že mohli být fyzicky zraněni i zabiti. Jak fyzická smrt ovlivňuje jejich duši a zda se mohou vrátit v novém těle není známo. Čas se jich nedotýká a stárnou jen pokud chtějí.

Všichni Azathanai mají zřejmě v různé míře dostupné všechny druhy magie, většinou se však zaměřují na jeden aspekt. Jejich vztah k chodbám a držbám je nejasný, jelikož jsou starší než ony a není známo, jestli je v chodbách a držbách spoutána veškerá magie. Jisté ale je, že někteří Azathanai jsou pány ve vlastních chodách a držbách.

Jaká je populace Azathanai v době Malazské říše není jasné. Starší bohové jsou stále přítomni, zda ale ještě existují „obyčejnější“ Azathanai není známo.

Azathy

Zjednodušeně řečeno jde o vězení pro extrémně nebezpečné osoby či entity. Azath má nejčastěji podobu věže či domu bez oken, který vyroste ze země jako strom, se kterým vykazuje jisté shodné prvky. Svými kořeny poté polapí, strhne pod zem a uvězní každou mocnou bytost, která se k němu přiblíží, zejména používá-li magii. Navíc má většinou strážce přebývajícího uvnitř, kterému se azath stará o všechny potřeby, ovšem je také jeho vězněm. Velmi často jsou těmito strážci Jaghuti, kteří tu úlohu přijímali dobrovolně, neboť došli k závěru, že je lepší žít v klidu jako vězeň, než být věčným štvancem T´lan Imassů, kteří do azathu vstoupit nemohou. Běžní smrtelníci jsou před azathem zpravidla v bezpečí a dokonce v něm mohou najít útočiště, pokud se jim jeho dveře otevřou - azath patrně disponuje určitou inteligencí a pozná účel, za kterým do něj dotyčný hodlá vejít. Uvnitř azathu neplyne čas a všechny azathské domy jsou propojeny, lze mezi nimi procházet, i kdyby je oddělovaly celé kontinenty. Jejich počet není znám, ale zřejmě se pohybuje okolo desítky, přičemž nejméně jeden se nachází na mořském dně. Čas od času vznikají nové Azathy, a jiné zase zanikají, neboť azath je podle všeho živá entita, která může zemřít. To mívá za následek uvolnění veškerých tvorů, které zadržoval - a tedy velké potíže, neboť po stovkách i tisících letech vězení tyto bytosti nejsou většinou dobře naladěny. Azathy mají rovněž své uctívače, sektu zvanou Bezejmenní. Ti se zavázali udržovat rovnováhu moci ve světě, a čas od času tak pomocí různých intrik i násilných činů dodají některému z azathů nového "chovance". Ani oni však zřejmě netuší, jak azathy vznikají (třebaže název naznačuje souvislost s Azathanai, v trilogii Charkanas dosud nebyla odkryta), nebo kdo je tvoří.