Setiové 

Setiové jsou kmen na severozápadu kontinentu Quon Tali, který pomalu a jistě prakticky zaniká. Dochází k čím dál větší asimilaci do kultury Quon. Tradičně obývají Setijské planiny a dělí se do válečných klanů a shromáždění pojmenovaných podle původních zvířat, jako je šakal, fretka, vlk, pes, orel a lev. 

Setiové kdysi pobývali nebo napadli země Fenn v severní části Quon Tali. Byli vypuzeni z Fenn před cca dvěma tisíci lety.

Vedli po staletí války s městskými státy Quon Tali a Li Heng, aby ubránili svou sotva obyvatelnou domovinu. Byli přečísleni svými nepřáteli a jejich kultura se vyvinula tak, aby upřednostňovala jízdu na koni, mobilitu a nenápadnost. 

Někdy před vzestupem Malazské říše, ale stále v živé paměti, došlo k události známé jako Setijský příval. Šlo o další válku nebo konflikt podněcovaný ambiciózními tyrany a mladistvými fanatiky, který nakonec ukončila moc Malazské říše.

Stejně jako Záchlumčani byli i Setiové dokonalí jezdci na koních. Byli ceněni jako jízdní zvědové a jízdválečníci. Setiové používali přikrývky jako sedla a používali otěže a tenké kožené třmeny. Závislost Setiů na koních byla v jejich historii relativně nedávnou událostí.

Setiové sídlili v různých obydlích, včetně plstěných a skrytých stanů a také wikiupů.

Nosili oblečení z přírodních materiálů například jelení kůže.

Mnoho Setiů se zdobilo různými fetiši přivázanými k jejich brnění a vlasům, včetně pruhů barevné látky a různých zvířecích kostí.  Mezi další typy fetišů patřily trsy trávy a listnaté větve. Mohlo to původně sloužit jako forma maskování.

Setiové někdy zdobili svá těla přírodními pigmenty. Válečník si mohl například pokrýt obličej bílým popelem. Když šel válečník do bitvy, namaloval si popelem čáry smrti.

Píseň smrti dítěte byl obřad přechodu z dítěte do dospělosti pro chlapce i dívku. Mladý Seti byl uzavřen ve vydlabaném kmeni. Poté byl pohřben zaživa, protože se věřilo, že dítě musí „umřít“, aby se dospělý narodil. Setiové věřili, že je to test proti duchům šílenství neboli „červům“, kteří žili na spodku lebky každého člověka, dychtivě si prokousávali cestu do mozku a způsobovali šílenství. Pouze poražením červů a přežitím noci mohl člověk postoupit do dospělosti.

Seti věří, že Ohnice spí pod jejich zeměmi.