Trellové

Trellové jsou kočovní válečníci v přechodu k sedavému způsobu života. Patrně potomci Jaghutů, jak napovídají jejich výrazné špičáky. Obývají oblast známou jako Masalské planiny na západní straně Jhag Odhan v Sedmiměstí. Společnost Trellů je silně tradicionalistická. Trellové žijí stovky let. 

Válečné klany, žily v jurtách a pásly polodivoké Bhederiny, jejich kultura se však změnila vlivem vnějších osadníků a obchodníků. Trellové brzy založili své vlastní kupecké osady, které obchodovaly s bhederiny, kozami a ovcemi. Nejméně jedna osada byla domovem patnácti tisíc Trellů. Ne všichni byli připraveni přijmout změnu a mnoho mladých Trellů opustilo své domovy do „adoptivních“ klanů, které se stále řídí starými způsoby. 

Jsou organizováni do klanů s klanovými vůdci, ale zdá se, že kmenoví starší mají v Trellské společnosti vedoucí postavení. Velení v bitvě připadá často na kmenové stařešiny, i když mezi trellskými válečníky mohou být nadějnější kandidáti. Čarodějky Trell, známé jako plecnice, jsou prastará stvoření se schopností věštit z kostí a naplňovat předměty kouzelnou mocí. 

Válečníci dosáhli vyššího postavení, když se stali zkrvavenými. Trellové bojují v bitvě jako jednotlivci, každý válečník doufá, že si nárokuje slávu, že je první, kdo se sblíží s nepřítelem. Útočí jako dav a spoléhají se na svou velkou velikost, aby přemohli menší protivníky. Jejich útoky jsou méně úspěšné na disciplinované jednotky vybavené dlouhými zbraněmi, jako jsou kopí a pýky. Používají různé zbraně včetně mečů, palcátů, kopí, dlouhých zvratných luků, oštěpů, vrhacích seker a praků. Byli známí tím, že používali tyčové praky k házení pytlů se stovkami černých škorpiónů do nepřátelských formací.